Kdybyste si mohli vybrat, jestli budete žít v bytě a nebo ve velkém domě, tak kde by to bylo? Když jsem se takhle ptala svého partnera, kde on by chtěl bydlet a čemu by dával nejvíce přednost, tak on mi řekl, že malému bytu. Chvíli jsem na něj koukala a byla jsem docela v šoku. Vždyť si vzpomínám, že ještě před několika málo lety jsme se dohodli, že v budoucnu budeme bydlet v nějakém větším domečku, klidně někde na kraji města a nebo na vesnici. Sice jsme nesnili o tom, že budeme pěstovat ve velkém zeleninu nebo ovocné stromy a nebo zvířata, ale chtěli jsme to hlavně pro takovou tu volnost a větší svobodu. Je rozdíl, pokud máte byt anebo dům. Já jsem vždycky chtěla dům.
Já jsem totiž se narodila na vesnici, kde jsme měli opravdu veliký dům. Byl to spíše takový statek. A tak jsem byla zvyklá opravdu na velké prostory a hlavně na velikou zahradu. Přišlo mi to jako úplně normální, zatímco partner, tak ten celý život vlastně bydlel v malém bytě a později, když byl potom šest let na studiích, tak bydlel v malé garsonce. A v té garsonce ještě bydleli ve dvou. Takže si jistě dokážete představit, že můj partner je zvyklý na malé byty a na velké domy není vůbec zvyklý. Zatímco já jsem zvyklá na veliké prostory a veliké domy. Tak jsem potom partnerovi řekla, jestli by mu nevadilo, že bychom se drželi našeho plánu a takového plánu, že jsme chtěli bydlet v nějakém větším domě, v nějakém domě na kraji města.
Partner řekl, že se to stále uvědomuje, ale potom přišel s tím názorem, že prý dům je opravdu velice drahý. Já s tímhle souhlasím, ale dohoda je přeci dohoda. Já si absolutně nedokážu představit, že bychom třeba bydleli v nějakém malém bytě a vždyť chceme s partnerem velkou rodinu. Plánovali jsme alespoň tři děti, takže je logické, že nebudeme mít nějaký malinkatý třípokojový byt. Chtěli jsme veliký dům, tedy vlastně já jsem chtěla veliký dům. Zatímco partner malý byt. Uvidím jak to bude. Dala jsem partnerovi rok na rozmyšlenou a doufám, že dodrží naší dohodu o větším domečku někde na kraji města.
